Je to 100 let, kdy Edwin Hubble na podzim roku 1923 na Mount Wilsonu pomocí 100palcového Hookerova, tehdy na světě největšího dalekohledu, snímal na skleněné fotografické desky známou mlhovinu M31 v souhvězdí Andromedy.
Následně při zkoumání pořízených dat na desce, která byla nasnímána v noci z 5. na 6. října, označil písmenem N tři nově nalezené hvězdy.
Poté si všiml, že hvězda v pravém horním rohu je přítomná i na starších deskách, ale její jas kolísá. Jedná se tedy o proměnou hvězdu, proto N přeškrtl a označil červeně jako VAR – proměnná hvězda. Dalšími pozorováními a měřeními počátkem roku 1924 určil průběh jasů této hvězdy a zjistil, že odpovídá typické Cefeidě, ale její průměrná zdánlivá velikost byla pouze 18,5 mag, a tak spočítal, že musí být tato jinak velmi jasná hvězda vzdálena téměř 1 milion světelných let.
Tato vzdálenost je mnohem větší než cokoliv v naší Mléčné dráze. Je i větší, než jak se předtím odhadovala velikost celého našeho Vesmíru. Tímto objevem vyřešil záhady spirálních mlhovin včetně M31 a určil, že se jedná o velmi vzdálené světy – galaxie – podobné naší Mléčné dráze. Dle aktuálních přesných měření je M31 vzdálená 2 537 000 světelných let.
Vzhledem k tomuto výročí jsem se znovu podíval na data mé M31 pořízené loni v srpnu, zda tam také tuto slavnou hvězdu, která má souřadnice RA 00h 41m 27,3s a DEC 41° 10′ 10,4″ (J2000), nenaleznu. Příliš jsem v to nedoufal, protože M31 jsem fotil pouze pomocí malého třípalcové refraktoru. O to větší překvapení bylo, že ve složeném snímku z 210 × 60 sec (3 h 30 m) se na dané pozici slabá hvězda opravdu nachází.
Celkový pohled na M31 s vyznačením místa, kde se M31-V1 nachází, je zde:
TS-Optics 76EDPH F/4.5, ZWO ASI2600MM Pro
Foceno: Skuhrov
2022-08-03:
- 90 × 60 sec R
- 90 × 60 sec G
- 90 × 60 sec B
2022-08-04
- 210 × 60 sec L
2022-08-08
- 180 × 60 sec Hα 7 nm
Celkový čas snímání je 11 hodin.
Snímek v plném rozlišení je k vidění na Astrobin.com,
Závěrem bych chtěl poznamenat, jak je obdivuhodné, jaký pokrok udělala věda a technika za posledních 100 let. To co před 100 lety bylo možné pouze s tehdy největším dalekohledem světa při vynaložení značného úsilí, nyní může provést i amatér s průměrným vybavením doma na dvorku, tak jak o tom píše Rod Pommier v článku na Astronomy.com, ze kterého jsem také čerpal. Třeba taky někdy trochu větším strojem, pokud to počasí u nás dovolí, proměřím celý 32denní cyklus této zajímavé Cefeidy.
Zpracoval a snímky M31-V1 pořídil
Roman Hujer, KaL
